Zikmund – 2.5.

V našem občanském kalendáři má dnes svátek Zikmund.

Jeden z nejslavnějších nositelů tohoto jména, Zikmund Lucemburský, byl synem Karla IV. a jeho čtvrté manželky Alžběty Pomořanské. Narodil se 14. února roku 1368 v Norimberku.

V roce 1373 obdržel Braniborsko a podle otcových představ byl předurčen k tomu, aby nastoupil na polský trůn.

Proto byl roku 1379 zasnouben s jeho dědičkou Marií, dcerou polského a uherského krále Ludvíka I.

V zápase o polskou korunu 1382-84 však byl poražen.

Navíc byla jeho nevěsta v rozporu s předchozími dohodami zasnoubena s Ludvíkem Orleánským. Proto Zikmund roku 1385 vojensky vpadl do Uher, přiměl Marii k sňatku a 31. března 1387 dosáhl zdejší královské korunovace.

Tím se však finančně vyčerpal, a tak roku 1388 zastavil Braniborsko bratranci Joštovi Lucemburskému. Jako uherský panovník tvrdě zápasil s Benátkami o dalmatské pobřeží a s osmanskými Turky.

Okusil i to, jak chutná domácí vzpoura – v roce 1401 byl zajat nespokojenými uherskými šlechtici a internován na hradě Siklos. Přes tuto nepříjemnou zkušenost neváhal a po svém propuštění podpořil českou vyšší šlechtu proti nevlastnímu bratru Václavu IV.

Po smrti Václava IV. se snažil získat české dědictví kombinací politického a vojenského nátlaku.

V roce 1419 byl přijata 1420 korunován českým králem, husitská strana ale tyto akty neuznala. Zikmundovy křižácké výpravy proti husitům (1420, 1421-22) skončily velkým krachem. Za to si vysloužil kritiku kurfiřtů, hrozící sesazení z římského trůnu v letech 1424-25 jen s námahou odvrátil politickými prostředky.

Jeho diplomacie však dosáhla pozoruhodných výsledků, když v roce 1431 podpořil konání basilejského koncilu, jehož cílem bylo pokračovat v církevní reformě a ukončit spor s husity. O dva roky později (31. května 1433) získal císařskou korunu a konečně v roce 1436 byl přijat po sjednání kompaktát a dalekosáhlých ústupcích za českého krále i husity.

U nás má Zikmund pověst horší, než jakou by si zasloužil, kronikáři jej počastovali přízviskem “šelma ryšavá”, ale při hodnocení jeho vladařských kroků není možné hodnotit jeho jednání pouze v úzké vazbě k bratru Václavu IV., Janu Husovi či husitským válečníkům.

Jeho osobní podíl na smrti Husově je nesporný, současně však dokázal v Kostnici překonat krizi papežství. A jeho česká politika se vyvíjela od potlačování husitství až k dohodě s nimi v Chebu roku 1431.

Konec vlády mu však přesto přinesl utrpení, a to jak fyzické, tak psychické. Na prahu smrti doslova prchal z Čech, aby nemusel žít v “kacířské zemi”, která jej nakonec stejně nepřijala. Ujet smrti však nestačil, a tak 9. prosince roku 1437 naposledy vydechl ve Znojmě.

z knížky Václava Rameše “Po kom se jmenujeme?” ENCYKLOPEDIE KŘESTNÍCH JMEN

Statistika: nosí v ČR 86 mužů, jedná s o 590 nejčastější jméno dle jmenné statistiky

Citát: “Vítězství je vždy něco jiného, než vítězové mínili.” (V. Bělohradský)

Znamení zvěrokruhu: Býk

 

Polštářek RAK

Polštářek se znamením zvěrokruhu BÝK

 

Komentáře
  • This error message is only visible to WordPress admins

    Error: No connected account.

    Please go to the Instagram Feed settings page to connect an account.