VELIKONOCE

Velikonoce jsou nejvýznamnějším křesťanským svátkem, oslavou zmrtvýchvstání Ježíše Krista.

Vedle toho jsou Velikonoce obdobím lidových tradic spojených s vítáním jara, které s náboženským svátkem souvisejí jen volně.

 

Svatý týden letos začíná v neděli 28. března a končí v sobotu 3. dubna. 

KVĚTNÁ NEDĚLE připomíná příjezd Ježíše Krista do Jeruzaléma. V tento den se světí kočičky a kostely se zdobí i dalšímu jarními větvemi v upomínku zelených ratolestí, jimiž byl Ježíš vítán.

MODRÉ PONDĚLÍ  – V tento den se kostely zdobily modrou látkou s tím, že by nikdo neměl pracovat. Dětem a studentům v tento den začínaly prázdniny.

ŠEDIVÉ ÚTERÝ – Šedivé úterý rovněž nemá z křesťanského hlediska žádný velký význam, je to však den, kdy by měly hospodyňky začít uklízet a vymést z koutů všechny pavučiny.

ŠKAREDÁ STŘEDA – je symbolem Jidáše, který zradil Ježíše Krista. V tento den by se neměl nikdo škaredit, jinak mu to prý zůstane.

 

ZELENÝ ČTVRTEK – Zelený čtvrtek je prvním významnějším dnem ve Svatém týdnu. Začíná totiž tzv. triduum a připomíná se Ježíšova poslední večeře spolu s jeho zajetím. V tento den se začínalo řehtat řehtačkami, zatímco kostelní zvony utichly.

VELKÝ PÁTEK – na velký pátek byl Ježíš Kristus ukřižován. Na velký pátek se má držet půst a podle legendy se otevírají skryté poklady.

BÍLÁ SOBOTA –  je druhým dnem, kdy Ježíš ležel v hrobě. Je to den rozjímání, nekonají se žádné liturgické obřady. Hospodyně o Bílé sobotě pečou mazance a beránky, chlapci pletou pomlázky.

BOŽÍ HOD VELIKONOČNÍ –  ze soboty na neděli vstal Ježíš Kristus z mrtvých. Jedná se tedy o nejdůležitější den VelikonocVelkou noc. V tento den se chodilo do kostela, světilo se připravené jídlo a probíhalo bohaté hodování.

VELIKONOČNÍ PONDĚLÍ – Velikonoční pondělí už nepatří mezi křesťanské dny a tak se v tento den vykonávají ryze světské tradice. Chlapci chodí s pomlázkami koledovat, aby vyšlehali děvčata a vyhnali lenost a zajistili mládí děvčatům i po další rok.

Velikonoce jsou pohyblivý svátek, datum se rok od roku mění. V západní křesťanské tradici neděle Zmrtvýchvstání připadá na první neděli po prvním jarním úplňku po rovnodennosti, tedy na měsíc březen či duben.

U Slovanů a Germánů splynuly lidové oslavy Velikonoc s pohanskými slavnostmi jara, které oslavovaly procitnutí přírody ze zimního spánku.

SYMBOLIKA VELIKONOC

Vejce

Vejce jsou symbolem nového života, zrození, úrody, plodnosti i návratu jara. Je také přirovnáváno k hrobu skrývajícímu život (zárodek), což je spojováno s mrtvýchvstáním Ježíše Krista.

Beránek

Velikonoce bez všudypřítomných beránků je těžké si představit. Beránci se vyskytují jako dekorace, ale i v podobě pečeného moučníku. Beránek je označován hlavně za křesťanský symbol, ale byl znám už v době předkřesťanské.

V židovské tradici byl vnímán za člena božího stáda, v křesťanské tradici je pozemským ztělesněním Beránka Božího – Ježíše Krista.

Zajíček

Zajíček, respektive legendy o jeho velikonočním úkolu k nám připutovaly z Německa. Podle všeho totiž právě on přináší velikonoční vejce, a tak je s nimi často zobrazován, například jak je nese v nůši na zádech.

Tato pověra pravděpodobně vznikla kvůli tomu, že se v období jara mladí zajíčci a divocí králíčci ještě tolik nebojí lidí, a tak se přibližují k jejich obydlím.

VELIKONOCE V EVROPĚ

Jak se slaví svátky jara v dalších evropských zemích? Velikonoce se v křesťanských zemích slaví běžně, ale mívají odlišnou podobu. Jaké zvyky se dodržují například v Německu, Velké Británii nebo Skandinávii?

NĚMECKO

V Německu je zvykem, že zde na Boží hod Velikonoční chodí velikonoční zajíček, který schovává velikonoční vajíčka po zahradě nebo v lese (mohou být malovaná, ale schovávají se hlavně čokoládová). Tato tradice je určena hlavně pro děti.

Zajíček je zároveň nejvýznamnějším velikonočním symbolem.

VELKÁ BRITÁNIE

Čokoládová vajíčka se hledají na zahradách i ve Velké Británii. Angličané na ně pořádají doslova “hony” a z hledání se často stává hromadně organizovaná záležitost.

SKANDINÁVIE

I v severských zemích mají velikonoční svátky velkou tradici, spíše než jako křesťanské svátky jsou vnímány jako svátky jara poté, co odejde dlouhá zima.

Například ve Švédsku se děti převlékají za čarodějnice a takto chodí koledovat sladkosti. Dospělí se scházejí a svátky oslavují spoustou dobrého jídla. Výzdoba má podobu malovaných kraslic a březových větví.

Ve Finsku také chodí malé čarodějnice a zároveň se zapalují velké ohně, které je mají vyhnat spolu se zlými duchy. V ulicích lze také vidět březové větve, vajíčka se pak dávají do čerstvě vyseté trávy.

V Norsku děti hledají čokoládová vejce podobně jako v Německu či Anglii, lidé pak chodí na vrcholky hor sledovat, jaké bude daný rok počasí (po východu slunce).

VELIKONOČNÍ PŘÁNÍ

Přejeme Velikonoce plné radosti, lásky a štěstí, nechť nad vámi pánbůh bdí a hlídá vaše kroky.

Tento pozdrav z velké dálky přichází, vůně jara jej provází. Tak jako se čerstvá tráva zelená, ať je zdráva tvá rodina. Ať dobrot plné stoly máte a na Velikonoce si je spolu vychutnáte.

Nechť jsou vaše dny naplněné štěstím, ať si užijete svátky v poklidu a ať máte radost ze všeho nového, co s jarem přichází. Krásné Velikonoce!

Já jsem malé vajíčko, co přináší ti přáníčko. Hodně štěstí, hlavně zdraví, ať tě jaro neunaví. Veselé Velikonoce přeje…

Ať Ti velikonoční zajíček přinese koš vajíček, také trochu našleháno, ať jsi čilá každé ráno. Od beránka nové šatky, ať jsi krásná na ty svátky.

Komentáře
  • This error message is only visible to WordPress admins

    Error: No connected account.

    Please go to the Instagram Feed settings page to connect an account.