Proč se slaví Velikonoce?

Velikonoce jsou svátky jara, které oslavují probuzení přírody, její plodnost, naději  a lásku.

Jejich úkolem je zbavit se všeho starého, očistit domácnost i tělo od chorob a připravit se na znovuzrození přírody.

Velikonoční zvyky

Velikonoční zvyky a tradice se lišily vesnici od vesnice. Chlapci chodili dům od domu za děvčaty se spletenými pomlázkami většinou z vrbového proutí zdobené stuhami. Šlehali dívky a vinšovali. Za to dostali malovaná vajíčka.

Původ velikonočních svátků

Pro křesťany jsou Velikonoce především spojovány se vzkříšením Ježíše Krista.

Na tyto svátky se připravují čtyřicetidenním obdobím nazývaným postní doba, které začíná Popeleční středou.

Po Velikonocích nastává velikonoční doba, která trvá 50 dní do svátků „Seslání Ducha svatého“.

Velikonoce jsou svátkem pohyblivým. Podle církevní historie připadlo utrpení Kristovo na dobu, jež
následovala po jarní rovnodennosti, a současně mu předcházel jarní měsíční úplněk. Toto pravidlo bylo
vzato za základ a křesťanské Velikonoce (Velikonoční neděle) se slaví vždy první neděli po prvním jarním
úplňku.

Pašijový týden

Poslední týden dlouhého postního období připomíná utrpení Ježíše Krista a každý den má své
pojmenování:
Modré pondělí – v kostelech se vyvěšovaly modré látky
Šedivé úterý – hospodyňky vymetaly pavučiny a uklízely
Škaredá (černá) středa – vymetaly se komíny a kdo se mračil, tak mu to zůstalo každou středu v roce, v
tento den zradil Jidáš Ježíše.
Zelený čtvrtek – v tento den by se měla jíst zelená jídla (špenát, kopřivy, řeřicha apod.), aby byl člověk
zdravý, zvony „odlétají do Říma“ a vesnicemi obcházejí až do soboty „klapači“, chlapci s řehtačkami a
klapači.

Velký pátek – je dnem smutku, protože Ježíš byl vyslýchán, odsouzen a ukřižován. V některých městech
se hrají pašijové hry. Podle starobylých pověr se v těchto dnech otvírala země s poklady, nesmělo se orat
a kopat na poli, nepralo se prádlo.

Bílá sobota – den, kdy byl Ježíš ukládán do hrobu. Doma se bílilo, vařily a pekly se obřadní pokrmy,
pekly se mazance a beránci, muži a chlapci pletli pomlázky, zdobila se vajíčka.

 

Velikonoční neděle (Boží hod velikonoční) je největším svátkem celého liturgického roku. Jedly se
pokrmy posvěcené v kostele a každý, kdo do domácnosti přišel, musel být takovým jídlem obdarován. Velikonoční neděle se nese ve znamení radosti a veselí nad zmrtvýchvstáním Ježíše Krista.

 

Velikonoční (Červené) pondělí je dnes nejoblíbenějším dnem hlavně mužů. V tento den se mělo darovat
červené vejce a dívka měla být vyšlehána, aby byla celý rok zdravá.

 

 

Užijte si Velikonoce podle svých představ.