Mužské jméno Valentýn – 14.2.

Toto jméno je latinského původu od slova valere a znamená „zdravý, zdravým kypící“, či dokonce „silný“.

Patronem tohoto jména je biskup a mučedník ze 3. století, který zemřel mučednickou smrtí asi roku 2687. Jeho sláva a úcta k němu dosáhla už ve 4. století Říma.

V anglosaských zemí se posílají o Valentinově svátku anonymní milostné dopisy.

Ve Francii a Belgii (později i v Americe) byl od 14. století zvyk losovat Valentina a Valentinu, kteří pak žili po celý rok jako snoubenci.

V mnoha zemích se o Valentinově svátku dodnes darují květiny jako výraz vzájemné lásky.

Kořeny tohoto obyčeje sahají daleko do minulosti.

Ve starém Římě se slavila 14.února bohyně Juno, považována za ochránkyni manželství a rodiny. Ženám v rodině bývaly toho dne dávány květiny.

V hanzovních městech míval Valentinův svátek ještě jeden, docela jiný význam.

Cechy mořeplavců, kupců a řemeslníků i jiná bratrstva se 14. února scházely ke společnému přátelskému stolování.

Tento den býval nazýván v dřívějších dobách také miláčkův den. Upomínal na to, že se na polích sázel „miláčkův salát“ (polní salát).

A ještě jedna stará pověra se váže k Valentinovu svátku.

Dříve se věřilo, že svobodná dívka si vezme za manžela chlapce, kterého 14. února spatří jako prvního.

Z toho plyne dobrá rada pro mladé muže: hned časně ráno popadněte kytice a běžte naproti své vyvolené.