Dnes má v občanském kalendáři svátek Julius.
Toto jméno má latinský původ, bylo rodovým jménem význačného římského rodu, ze kterého pocházel vynikající státník a vojevůdce Gaius Iulius Caesar.
Původní význam tohoto jména je nejasný. Někdo vykládá jako „zářící“ nebo „vlasatý“, což je vzhledem ke kštici slavného vojevůdce dost kruté, a proto se snad objevil i význam „božský“.
Nejznámějším nositelem tohoto jména byl bezesporu slavný Caesar.
Narodil se 13. července 100 před Kristem a patřil k předním římským politikům, vojevůdcům a jako autor (nejen) Zápisků o válce galské a Zápisků o válce občanské se zařadil i mezi muže pera.
Již od mládí se zapojoval do politiky, která se v tehdejším Římě vyznačovala velikou složitostí, korupcí a intrikami – ostatně, kde ne?
Caesar byl příbuzensky i názorově spojen s populáry (politická skupina, která v době krize římské republiky stála, v ostrém konfliktu s optimáty, na straně „lidu“ proti senátu, jejich cílem byla určitá demokratizace státního zřízení“.
Unikl Sullovu teroru a po uklidnění poměrů si dokázal získat velkou popularitu u římského lidu. Sblížil se s dalším významným Římanem Crassem, s jehož finanční podporou zahájil vlastní úřední kariéru.
V roce 63 byl nejvyšším pontifikem, roku 62 praetorem v Západní Hispánii. V roce 60 zorganizoval I. triumvirát, který vytvořil spolu s Pompeiem a Crassem. Díky jejich podpoře se stal již v roce 59 konzulem.
V letech 58-50 posiloval díky vojenské kariéře i svou moc politickou.
Působil v Zaalpské Galii a po potlačení Vercingetorigova povstání (52) učinil z této oblasti římskou provincii.
Za Rýn do Galie dokázal vytlačit stále drzejší Germány.
Po pádu triumvirátu – tři kohouti na jenom smetišti mohli jen těžko dlouho kokrhat pospolu – se sblížil v senátu se stranou optimátů (oproti populárům kladli důraz na tradiční aristokratické a konzervativní prvky státního zřízení).
Tři bývalí přátelé a spojenci se brzy utkali.
Caesar odmítl vzdát se velení v Galii a rozpustit vojsko. Snaha o kompromis s Pompeiem ztroskotala, a tak roku 49 překročil Caesar říčku Rubico a zahájil občanskou válku.
S perfektně reorganizovanou armádou vojensky ovládl Itálii a v roce 49-48 dvakrát porazil Pompeia. V té době se také sblížil v Alexandrii s Kleopatrou, které daroval vládu nad Egyptem a obdařil ji synem.
Občanskou válku dokončil ještě několika vítězstvími, Řím mu ležel u nohou.
Stal se diktátorem, ale v trochu jiném smyslu, než tento pojem chápeme dnes.
Nařizoval a vládl ve prospěch říše. Provedl celou řadu administrativních, daňových a sociálních reforem, v roce 46 před Kristem zavedl nový kalendář, jejž dnes zveme juliánským.
Bohužel, neomezená vláda mu nakonec stoupla do hlavy. Byl ve své výjimečnosti ostatně silně podporován svým okolím. A tak nakonec jeho monarchistické sklony, ignorování republikánských institucí a zavádění orientálních zvyklostí vedly k posílení opozice v senátu.
Bylo ještě příliš brzy na vznik císařství, Caesar se 15. března 44 před Kristem stal obětí atentátu, nůž do něho zabodli i jeho bývalí přátelé…
Statistiky: nosí v ČR 1155 mužů, jedná s o 160 nejčastější jméno dle jmenné statistiky
Citát: „Diktátoři nebývají nikdy veselí.“ (E. M. Remarque)
Znamení zvěrokruhu: Beran