Hugo – 1.4.

 

V občanském kalendáři má dnes svátek Hugo.

Podle jazykovědců vychází jméno ze staroněmeckého hugu, jež označovalo „ducha“ nebo „mysl“.

Hugo tedy znamená totéž, co „duchaplný“.

A není proto možná ani náhoda, že se tak jmenovali někteří francouzští středověcí teologové.

Dva z nich jsou připomínáni právě 1. dubna.

Biskup Hugo z Grenoblu se narodil roku 1053 v Chateauneuf-d´Isere (Francie). Stal se biskupem a v čele úřadu stál více než 50 let.

Ovšem počátky jeho práce byly více než svízelné. Již dva roky po vysvěcení se zalekl všech složitých problémů, které před ním stály a odebral se raději do benediktinského kláštera. Teprve na rozkaz samotného papeže Řehoře VII. se úřadu opět ujal.

Účastnil se založení řádu kartuziánů, který pak celý život podporoval.

Zemřel 1.dubna 1132 v Grenoblu a již dva roky po své smrti byl svatořečen.

Jeho ostatky byly uctívány v grenobleské katedrále, ale v 16. století padly do rukou hugenotů, které je veřejně spálili.

Biskup Hugo se stal patronem města Genoblu a lidé se k němu modlí při bolestech hlavy.

 

Druhým oslavencem je cisterciácký opat Hugo z Bonnevaux. Byl synovcem předešlého světce a zasloužil se prý o smír mezi Bedřichem I. a papežem Alexandrem III., když složitě jednali o benátském míru. Zemřel kolem roku 1194.

 

Dnešní den bylo snad odjakživa povoleno společensky žertovat a „vyvádět aprílem“.

První duben je klasickým svátkem šprýmařů, jimž prý vládne nordický bůžek Loki.

Ve starém Římě byl tohoto dne ženský svátek Fortuny virilis (tj. mužské, mužné), hledající dobrý vztah k mužům a podléhající Venuši.

Původně se k této bohyni modlily vždy 1.dubna ženy nižšího stavu, a to dokonce v mužských lázních. Ač to zní podivně, prosily prý zde za štěstí svých mužů, kteří byli ovšem v tu dobu buď doma, nebo pro změnu zase pobývali v ženských lázních.

 

Statistika: nosí v ČR 648 mužů, jedná s o 240 nejčastější jméno dle jmenné statistiky

Citát: „Vlezl na strom a odhodil žebřík. “

Znamení zvěrokruhu: Beran